Problematika prvního a druhého horního premoláru při léčbě ortodontického pacienta
First and second upper premolar in the treatment of an orthodontic patient
MDDr. Lenka Kratochvílová, MUDr. Martin Horáček
Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Department of Orthodontics, Clinic of Stomatology, 2nd Medical Faculty of Charles University and University Hospital Motol, Prague
Souhrn
Cíl: Cílem studie bylo zjistit rozdíl mezi velikostmi anatomických korunek prvních a druhých horních premolárů a vztah velikosti korunek zubů s pohlavím a se skeletálními třídami jedinců.
Materiál a Metodika: Do této nerandomizované retrospektivní studie bylo zařazeno 152 sádrových modelů horní čelisti. Modely byly naskenovány a u vzniklých virtuálních modelů byly měřeny meziodistální a bukolingvální rozměry anatomické korunky zubu. Soubor byl rozdělen podle pohlaví a skeletálních tříd dle WITS.
Výsledky: Meziodistální šířka byla statisticky významně větší u prvního premoláru (průměr = 6,68 mm) než u druhého (průměr = 6,43 mm). Bukolingvální rozměr byl naopak statisticky větší u druhého premoláru (průměr = 9,67 mm) než u prvního (průměr = 9,48 mm). Průměrné velikosti zubů byly u mužů větší než u žen ve všech měřených rozměrech, tedy jak rozměr meziodistální u prvních premolárů (muži 6,75 mm, ženy 6,61 mm), tak u druhých premolárů (muži 6,49 mm, ženy 6,38 mm). Stejně i u bukolingválního rozměru prvních premolárů (muži 9,65 mm, ženy 9,34 mm) a druhých premolárů (muži 9,83 mm, ženy 9,50 mm). U mužů s II. skeletální třídou je statisticky významně menší meziodistální šířka obou prvních i druhých premolárů (průměr = 6,54 a 6,31 mm) než u mužů I. třídy (průměr = 6,86 a 6,58 mm) a než u mužů III. třídy (průměr = 6,85 a 6,56 mm).
Závěr: První horní premolár je meziodistálně větší a bukolingválně menší než druhý horní premolár. Muži mají větší rozměry zubů než ženy. Muži s II. skeletální třídou mají statisticky menší meziodistální šířku prvních i druhých premolárů než muži s třídou I. a III.
(Ortodoncie 2023, 32, č. 3, s. 172–188)
Abstract
Aim: The study deals with differences in the size of anatomical crowns of first and second maxillary pemolars, and discusses the correlation between the crowns size and sex and skeletal classes of patients.
Material and method: The non-randomized retrospective study worked with 152 plaster models of the maxilla. The models were scanned, and in these virtual models mesiodistal and buccolingual parameters of teeth anatomical crowns were measured. The models were divided into groups according to patients’ sex and skeletal class according to WITS.
Results: Mesiodistal width was significantly bigger in first premolar (mean= 6.68 mm) than in the second one (mean = 6.43 mm). On the contrary, buccolingual dimension was statistically bigger in second premolars (mean value = 9.67 mm) that in the first one (mean value = 9.48 mm). Mean size of teeth was bigger in all parameters in males than females, i.e. mesiodistal dimension in first premolars (males = 6.75 mm; females = 6.61 mm) and in second premolars (males = 6.49 mm; females = 6.38 mm. The same holds true for buccolingual dimension in first premolars (males = 9,65 mm; females = 9.34 mm) and second premolars (males = 9,83 mm; females = 9.50 mm). In males with Class II the mesiodistal width of both first and second premolars is significantly smaller (mean value = 6.54 and 6.31 mm) than in males with Class I (mean value = 6.86 and 6.58 m) and with Class III (mean value = 6.85 and 6.56 mm).
Conclusion: First upper premolar is bigger mesiodistally and smaller buccolingually than second upper premolar. Males’ teeth are bigger than females’. Men with Class II have statistically smaller mesiodistal width of first and second premolars than men with Class I and III.
(Ortodoncie 2023, 32, No. 3, p. 172–188)
Klíčová slova: velikost korunek horních premolárů, pohlaví, skeletální třída, OrthoAnalyser
Key words: Size of upper premolars crowns, sex, skeletal class, OrthoAnalyser
Úvod
Velikost premolárů je důležitým anatomickým znakem, který je formován již při vývoji jedince genetickými vlivy a vlivy prostředí [1]. Jejich velikost, pozice a poměr k ostatním zubům mají značný vliv na výslednou okluzi a artikulaci chrupu. I když první a druhý premolár jsou v praxi často považovány za zuby stejné velikosti a morfologie, ve skutečnosti tomu tak není. Zuby se liší jak v meziodistální, tak v bukolingvální dimenzi [2]. Z rozdílné morfologie a velikosti premolárů vyplývá řada souvislostí, které jsou důležité pro precizní ortodontickou diagnostiku, návrh léčebných postupů a stabilitu výsledku léčby. Výrazný rozdíl v meziodistálním rozměru velikosti zubů u jednoho jedince může na konci ortodontické léčby vést k neuspokojivému výsledku se zbytkovými mezerami či nepřesnou artikulací. Rozdíly v bukolingválním rozměru, především v premolárové oblasti, mohou vést k nepřesnému navazování aproximálních lišt. Takový výsledek tedy nebude splňovat 6 klíčů okluze a kritéria ABO [3, 4].
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl mezi velikostmi anatomických korunek prvních a druhých premolárů horní čelisti v meziodistálním a bukolingválním rozměru a tyto rozdíly vyhodnotit v kontextu vztahu k pohlaví jedinců a k jejich skeletálním třídám. Obdobná studie vznikla v Turecku [5], specificky pro tureckou populaci, kde byl zkoumán vztah meziodistálního rozměru zubů s pohlavím a skeletálními třídami. V této práci hledáme, zda existuje vztah pohlaví a skeletálních tříd s velikostí zubů v naší populaci.
Materiál a metodika
Soubor modelů českých pacientů byl získán z oddělení Ortodoncie Stomatologické kliniky dětí a dospělých ve FN Motol. Celkem do této nerandomizované retrospektivní studie bylo zařazeno 152 sádrových modelů horní čelisti zhotovených v letech 2018-2021. Modely byly zhotoveny v rámci pořizování vstupní ortodontické dokumentace.
Zhotovení modelů proběhlo standardním způsobem získávání vstupní dokumentace v ortodontické praxi. Vybrali jsme vhodnou velikost otiskovací lžíce. Použili jsme jednorázové plastové konfekční otiskovací lžíce (DuraLock® PLUS, Ortho Technology, USA). Otisk byl zhotoven alginátovou otiskovací hmotou Orthoprint (Zhermack, Itálie). Po zhotovení otisku jsme standardním způsobem zhotovili i skusový registrát voskovým plátkem v centrální okluzi. Z otisků byly zhotoveny sádrové modely z kamenné sádry („stone“) se zabroušenými bázemi.
Ke každému modelu byl k dispozici ortopantomogram a dálkový boční snímek ze stejného data jako pořízení modelu. Rentgenové snímky byly pořízeny jako podklady ke stanovení léčebných plánů u pacientů.
Modely pacientů zařazených do studie splňovaly následující kritéria:
• Na modelu horní čelisti jsou přítomné prořezané všechny 4 premoláry.
• Modely jsou zhotovené před jakoukoliv ortodontickou léčbou.
• Prořezané první stálé moláry, dentální třída v molárech se shoduje se skeletální dle WITS.
• Horní první moláry, premoláry a špičáky jsou intaktní, bez kariézních lézí, výplní, fraktury a protetických ošetření.
• Pacient je příslušník české populace.
Vyloučeny byly modely pacientů, u kterých se vyskytl některý z následujících parametrů:
• Pacient s agenezí zubu či zubů.
• Zuby s výplněmi, po strippingu, se značnou abrazí, kazem, frakturou či po protetickém ošetření.
• Zuby s defektem skloviny, hypoplastické zuby.
• Zubní oblouk s nadpočetným jedním či více zuby.
• Premoláry s výraznou rotací či se stěsnáním bránící přesnému měření
• Model s patrnou chybou v oblasti premolárů – bubliny, odštípnuté kousky sádry.
Byly vybrány modely splňující vstupní kritéria. Ze souboru 152 modelů bylo 81 modelů žen a 71 modelů mužů. Nejstarší pacient byl v době zhotovení modelu starý 22,3 let, nejmladší 11,2 let. Soubor byl rozdělen do tří skupin podle skeletální třídy, určené pomocí WITS. V I. třídě (WITS = –2 ± 2) bylo 31 žen a 20 mužů, v II. tř. (WITS > ) bylo 27 žen a 23 mužů a v III. tř. (WITS < –2) bylo 23 žen a 28 mužů. Výzkumné zpracování dat bylo provedeno v souladu se souhlasem etické komise č. EK-973IGA 1.12/11 vydaného pro Stomatologickou kliniku FN Motol.
Vybrané sádrové modely byly naskenovány jednou osobou scannerem iTero (iTero Element, Align Technology, Arizona, USA). Získané soubory byly uloženy na úložišti myitero.com (Align Technology, Arizona, USA) a následně byl vzniklý STL soubor importován do programu OrthoAnalyser verze 1.9.2.2 (3Shape Ortho System, 3Shape A/S, Kodaň, Dánsko), ve kterém probíhalo měření.
Měření v programu OrthoAnalyser verze 1.9.2.2 proběhlo jednou osobou. Měřeny byly první horní premoláry a druhé horní premoláry v meziodistálním a v bukolingválním rozměru, zvlášť pro pravou i levou stranu. Meziodistální rozměr korunky definujeme jako největší horizontální meziodistální šířku korunky mezi meziální a distální styčnou plochou. Bukolingvální rozměr korunky definujeme jako největší horizontální bukoorální šířka mezi maximálním vyboulením (výškou obrysu) korunky. Celkem bylo proměřeno 608 zubů a 1216 rozměrů. K měření byl použit nástroj capiller („posuvné meřítko“) programu OrthoAnalyser verze 1. 9. 2.2 (3Shape Ortho System, 3Shape A/S, Kodaň, Dánsko) pro simulaci měření ručním posuvným měřítkem. Nástroj byl použit tak, že každý zub byl otočen do pohledu z okluze a v tomto okluzním pohledu byly umístěny měřené body (Obr. 1, 2). Posléze proběhla kontrola umístění měřených bodů otáčením trojrozměrného obrazu, obdobně jako při měření na reálných sádrových modelech. Po umístění bodů byly odečteny měřené hodnoty meziodistální a bukolingvální rozměr prvního a druhého horního premoláru.
Chyba v měření (rozdíl mezi skutečnou hodnotou měřené veličiny a hodnotou zjištěnou měřením) byla stanovena tak, že u 20 modelů proběhlo měření rozměrů ještě jednou, a to po časovém odstupu 1 týden. Všechna měření byla zhotovena s přesností na dvě desetinná místa milimetru.
Výsledky měření byly zaznamenávány do tabulky v programu MS Excel 2016 (Microsoft, Richmond, USA) pro výpočet statistiky. Data statisticky zanalyzovala Mgr. Kateřina Langová, Ph.D., ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc, pomocí statistického software IBM SPSS Statistics for Windows (Version 23.0. Armonk, NY: IBM Corp.). Kvantitativní proměnné, tedy znaky nabývající číselných hodnot, byly prezentovány pomocí průměrů a směrodatných odchylek. Shapiro-Wilkovými testy normality bylo ověřeno, že veličiny mají normální distribuci. K porovnání dvou závislých vzorků byl použit parametrický párový t-test. Porovnání rozdílů průměrů mezi více skupinami bylo provedeno pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) s Bonferroniho post hoc testy. Vztah faktorů třídy a pohlaví k měřeným rozměrům byl ověřen pomocí dvoufaktorové ANOVA s Bonferroniho post hoc testy. Všechny testy byly provedeny na hladině statistické významnosti a = 0,05. Výsledky, u nichž byla p-hodnota nižší než 0,05, byly považovány za statisticky významné a jsou v tabulkách označeny červeně. Rozložení kvalitativních veličin bylo popsáno pomocí četnostních tabulek.
Porovnání rozdílů velikostí zubů mezi třídami jsme ověřovali jednofaktorovou analýzou ANOVA zvlášť u žen a u mužů. Tato statistická metoda, nazývána také analýza rozptylu, umožňuje ověřit, zda na naměřené hodnoty (v našem případě rozměry zubů) má vliv nějaký znak, který je známý (v našem případě skeletální třída). Pak byl dvoufaktorovou analýzou ANOVA ověřen vztah pohlaví a tříd k velikostem zubů. Dvoufaktorová ANOVA je v podstatě totožná metoda jako jednofaktorová s tím rozdílem, že nehledáme vliv jednoho známého znaku, ale dvou (v našem případě je jeden známý znak skeletální třída a druhý známý znak je pohlaví). V případě signifikantních rozdílů byly provedeny Bonferroniho post hoc testy mnohonásobného porovnání.
Výpočtem chyby měření byly hledány rozdíly mezi hodnotami získanými v prvním měření vůči hodnotám získaným v druhém měření. Tyto rozdíly byly kontrolovány pomocí Dahlbergovy formule. Protože výpočet chyby podle Dahlberga nezohledňuje velikost měřených hodnot, pro porovnání přesnosti měření u jednotlivých parametrů je vhodnější použít relativní Dahlbergovu chybu, kterou dostaneme, když chybu podle Dahlberga dělíme průměrem příslušných naměřených hodnot. Po vynásobení stem ji udáváme v procentech.
Vzorec výpočtu Dahlbergovy rovnice:
d = technická chyba měření,
x1i = první hodnota měření i,
x2i = druhá (opakovaná) hodnota měření téhož i,
n = počet měřených jedinců.
Postup výpočtu relativní Dahlbergovy chyby (CV):
Míra absolutní shody mezi prvním a kontrolním měřením byla ověřena výpočtem koeficientu vnitrotřídní korelace. Výskyt systematické chyby byl ověřen pomocí párového t-testu.
Výsledky
Výsledky měření jsou prezentovány v následujících dvou částech. U modelů, které byly měřeny dvakrát v rámci počítání chyby měření, byla použita průměrná hodnota dvou měření. Relativní Dahlbergova chyba se pohybovala mezi 0,8 a tedy měření můžeme považovat za dostatečně přesné. Hodnoty koeficientu vnitrotřídní korelace byly zjištěny v rozmezí 0,926 až 0,986, což představuje vysoce průkaznou konzistenci měření. Párovým t-testem nebyla zjištěna systematická chyba (p-hodnoty byly větší než 0,05). Můžeme konstatovat, že měření je dostatečně přesné, chyby jsou náhodné a nejsou v nich významné trendy, tedy tendence k systematické chybě v některém parametru.
Porovnání velikostí horních prvních a druhých premolárů
V této části byla zkoumána velikost premolárů v meziodistálním a bukolingválním rozměru. Nejprve byl zkoumán vztah velikosti prvních a druhých premolárů v obou rozměrech, následně bylo prozkoumáno i rozložení rozdílů u mužů a u žen. Výsledky měření meziodistálního a bukolingválního rozměru zubů celého souboru a zvlášť mužů a žen jsou uvedeny v Tab 1.
Porovnání prvního a druhého premoláru bylo provedeno pomocí párových t-testů. Těmito testy bylo prokázáno, že meziodistální šířka zubu v celém souboru je statisticky významně větší u prvního premoláru (průměr = 6,68 mm) než u druhého (průměr = 6,43 mm). Bukolingvální rozměr je naopak statisticky větší u druhého premoláru (průměr = 9,67 mm) než u prvního (průměr = 9,48 mm). Z výsledků vyplývá, že velikost prvního a druhého premoláru se liší.
V podsouborech mužů a žen byl párovými t-testy prokázán stejný trend rozdílů jako v celém souboru:
U mužů je meziodistální šířka zubu statisticky významně větší u prvních premolárů (průměr = 6,75 mm) oproti druhým premolárům (průměr = 6,49 mm). Bukolingvální rozměr je naopak statisticky větší u druhých premolárů (průměr = 9,83 mm) než u prvních (průměr = 9,65 mm).
U žen je také meziodistální šířka zubu statisticky významně větší u prvních premolárů (průměr = 6,61 mm) oproti druhým (průměr = 6,38 mm). Bukolingvální rozměr je opět naopak statisticky větší u druhých (průměr = 9,50 mm) než u prvních premolárů (průměr = 9,34 mm).
Průměrné velikosti zubů jsou u mužů větší než u žen ve všech měřených rozměrech, tedy jak rozměr meziodistální u prvních premolárů (muži 6,75 mm, ženy 6,61 mm), tak meziodistální rozměr druhých premolárů (muži 6,49 mm, ženy 6,38 mm). Stejně i u bukolingválního rozměru prvních premolárů (muži 9,65 mm, ženy 9,34 mm) a druhých premolárů (muži 9,83 mm, ženy 9,50 mm).
Následně jsme zpracovávali otázku, jak velký je rozdíl mezi velikostí prvního a druhého premoláru a jak často se takové rozdíly mezi velikostí zubů vyskytují, tedy byly hledány četnosti těchto rozdílů. Rozdíly mezi prvním a druhým horním premolárem jsou počítané: velikost prvního premoláru mínus velikost druhého premoláru. Kladný rozdíl znamená, že první premolár je větší než druhý, záporný rozdíl znamená, že druhý premolár je větší než první.
U každého parametru jsme vyjádřili, u kolika procent dvojic zubů (dvojice první a druhý premolár téže strany u jednoho jedince) je první premolár větší než druhý. Výsledky byly opět stanoveny jak pro celý soubor, tak zvlášť pro podskupiny muži a ženy.
Výsledky distribuce meziodistálního rozměru jsou shrnuty v Tab. 2. V celém souboru u 72 dvojic zubů (23,7 %) byla meziodistální šířka druhého premoláru větší než u prvního. V jednom případě (0,33 %) byl rozdíl 1,4 mm, u 8 dvojic zubů (2,6 %) byl rozdíl mezi 0,5 až 1 mm a u 63 dvojic zubů (20,7 %) byl rozdíl do půl mm. V podsouboru mužů u 32 dvojic zubů (22,5 %) byla meziodistální šířka druhého premoláru větší než u prvního. V podsouboru žen u 40 dvojic zubů (24,7 %) byla meziodistální šířka druhého premoláru větší než u prvního.
Výsledky distribuce u bukolingválního rozměru jsou shrnuty v Tab. 3. V celém souboru byl u 212 dvojic zubů (69,7 %) bukolingvální rozměr u druhého premoláru větší než u prvního. V podsouboru mužů byl u 100 dvojic zubů (70,4 %) bukolingvální rozměr u druhého premoláru větší než u prvního. V podsouboru žen byl u 112 dvojic zubů (69,1 %) bukolingvální rozměr u druhého premoláru větší než u prvního.
Z tab. 3 dále vyplývá, že u 92 dvojic zubů je druhý premolár bukolingválně menší než první, což je 30,26 % (součet případů, kde x > 0,0, tedy 81 + 11 = 92). V podsouboru mužů u 42 dvojic zubů (40 + 2 = 42) je druhý premolár bukolingválně menší než první, což je 29,58 %. U žen u 50 dvojic zubů (41 + 9 = 50) je druhý premolár bukolingválně menší než první, což je 30,86 %.
Porovnání rozměrů zubů vzhledem k třídám a pohlaví
V druhé části jsme zkoumali vztah velikosti zubů ke skeletálním třídám s ohledem na pohlaví jedinců. K hodnocení byl použit stejný soubor a vycházelo se ze stejných naměřených hodnot jako v předchozí části (Tab. 4).
Jednofaktorovou analýzou ANOVA s Bonferroniho post hoc testy mnohonásobného porovnání bylo prokázáno, že u mužů s II. skeletální třídou je statisticky významně menší meziodistální šířka obou prvních i druhých premolárů (průměr = 6,54 a 6,31 mm) než u mužů I. třídy (průměr = 6,86 a 6,58 mm) a než u mužů III. třídy (průměr = 6,85 a 6,56 mm) (Tab. 5). Jiné statisticky významné rozdíly ve velikostech zubů u jednotlivých skeletálních tříd prokázány nebyly. Grafické znázornění vztahu tříd, pohlaví a rozměrů zubů pro první premolár (Obr. 3) a druhý premolár (Obr. 4) bylo provedeno pomocí sloupcových grafů znázorňujících průměry s chybovými úsečkami, které prezentují směrodatné odchylky.
Dvoufaktorovou analýzou ANOVA bylo prokázáno, že muži mají statisticky významně větší rozměry zubů než ženy a třídy mají vztah jen k meziodistálním šířkám prvních i druhých premolárů. Pacienti II. skeletální třídy mají menší meziodistální šířku prvních i druhých premolárů než pacienti třídy I. a III. skeletální třídy.
Vzájemná interakce faktorů pohlaví a třídy není statisticky významná. Pouze u meziodistálního rozměru prvního premoláru je signifikance snížená (p = 0,092), tzn. že je zde trend – u mužů jsou rozdíly mezi třídami větší než u žen.
Diskuse
Cílem této studie bylo definovat a specifikovat rozdíly ve velikosti horních premolárů a prozkoumat tyto vztahy v souvislosti s pohlavím a skeletálními třídami. Testovali jsme hypotézu, zda rozměr horních druhých premolárů má v nějakém směru vztah ke skeletálním třídám dle WITS a zda tento vztah platí pro jedno nebo obě pohlaví.
Již na začátku 20. století G. V. Black ve své knize [2] publikoval průměrné rozměry zubů. Průměrnou meziodistální šířku prvního premoláru udává 7,2 mm, druhého premoláru 6,8 mm. V bukolingválním rozměru uvádí pro první premolár 9,1 mm a pro druhý 8,8 mm. Toto se sice neshoduje s naším měřením (kde průměrná meziodistální šířka prvního premoláru vyšla 6,68 mm a druhého 6,43 mm, v bukolingválním rozměru první premolár 9,48 mm a druhý 9,67 mm), ale s G.V. Blackem se zde shodujeme ve dvou aspektech. První aspekt je to, že premoláry jsou v obou rozměrech každý jinak velký. Druhý aspekt je, že první premolár je meziodistálně průměrně větší. Shoda je i v průměrném rozdílu velikostí. U 72 % měření rozdíl meziodistální velikosti prvního a druhého premoláru nebyl větší než 0,5 mm ve prospěch jednoho nebo druhého zubu. Naopak v bukolingválním rozměru vyšly druhé horní premoláry větší. Obdobně jako u meziodistálního rozměru, u tří čtvrtin měření (76 %) vyšel rozdíl menší než 0,5 mm, myšleno opět ve prospěch jednoho či druhého zubu. Dle G.V. Blacka jsou druhé premoláry v bukolingválním rozměru menší o 0,3 mm [2].
V učebnicích Jansová, Eber: Preklinická stomatologie [6] či v učebnici Nelson: Dental Anatomy, Physiology, and occlusion [7] jsou první a druhé premoláry považovány za zuby stejně velké. Oba tyto zdroje uvádí pro oba premoláry meziodistální šířku 7,0 mm a bukolingvální šířku 9.0 mm. Rozměry jsou sice vypsány s přesností na jednu desetinu milimetru, ovšem autorka této práce se domnívá, že se spíše jedná o zaokrouhlení na celé milimetry. Pokud bychom rozměry zubů zaokrouhlovali na celé milimetry, je možné mluvit o prvním a druhém premoláru jako o stejně velkých zubech. Pokud budeme zkoumat rozdíly s přesností na jednu či dvě desetiny milimetru, jako tomu bylo v naší studii, zuby jsou rozdílně velké. To je důležité především při plánování ortodontických extrakcí. Je nezbytné myslet na rozdílný meziodistální rozměr korunek premolárů, protože v případě ponechání výrazně malého premoláru mohou na konci léčby přetrvávat mezery.
Následujícím sledovaným faktorem v této práci byla četnost rozdílného bukolingválního rozměru premolárů. V naší studii vyšlo, že asi třetina druhých premolárů je menší než premoláry první (30,26 % pro celý soubor, 29,58 % v podsouboru mužů, 30,86 % v podsouboru žen). Takové výsledky se shodují s tvrzením knihy McLaughlin, Bennett, Trevisi: Systemized orthodontic Treatment Mechanic [8], kde je uvedeno, že asi pětina druhých premolárů je bukolingválně menších. Autoři této knihy doporučují mít v ortodontické praxi k dispozici zámky na tyto menší premoláry s bazí nižší o 0,5 mm k dosažení přesnější návaznosti aproximálních lišt (ohyby I. řádu). Pokud v naší práci sledujeme četnost rozdílů větší než 0,5 mm, jedná se pouze o jednotky procent zubů. V celém souboru nacházíme druhé premoláry menší o více než 0,5 mm pouze u 3,62 %. U mužů tento rozdíl nacházíme pouze u 1,41 % a u žen je rozdíl o více než 0,5 mm u 5,56 %. I pokud bychom zkoumali, kolik premolárů je menších než sousední premolár, bez ohledu na to, který je větší či menší, výsledek by se zvýšil pouze o jednotky procent. Pro případy výrazné diskrepance velikosti premolárů je tedy možné při terapii fixním aparátem volit zámky s vyšší bazí, ale využití těchto zámků bude podle našich výsledků menší, než uvádí McLaughlin, Bennett, Trevisi v knize Systemized orthodontic treatment mechanic [8].
V poslední části jsme zkoumali vztah meziodistální velikosti zubů a skeletálních tříd. Rozdíly byly zkoumány zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Skeletální třídu jsme rozdělili podle parametru WITS, abychom mohli výsledky porovnat s tureckou studií Malkoça [5], kde bylo toto rozdělení taktéž. Naše výsledky ukázaly, že u mužů s II. skeletální třídou jsou oba premoláry meziodistálně menší než u mužů I. a III. třídy, ovšem vztah pohlaví a skeletálních tříd se neprokázal statisticky významný. To je opačný výsledek, než o kterém se dočteme ve studii Malkoça [5], kde byly nalezeny statisticky významné rozdíly u mužů u prvních horních premolárů a u žen u prvních i druhých horních premolárů. Nejen, že Malkoç našel statisticky signifikantní rozdíly, ale navíc ve své práci uvádí, že jsou premoláry u II. třídy větší v porovnání s I. a III. třídou. Je otázkou, zda takové rozdílné výsledky můžeme přisuzovat jinému vzorku populace – Malkoçova studie se týká obyvatel Turecka. Podobnou otázku si kladl Strujic a kol. [9]. V jejich studii zkoumali meziodistální rozměry zubů ve vztahu ke skeletálním třídám rozdělených dle ANB. Výsledkem byl trend naznačující, že u II. třídy jsou zuby horní čelisti větší, zatímco u III. třídy jsou větší zuby dolní čelisti oproti protilehlé čelisti.
Porovnáme-li velikost zubů mužů vůči ženám, z naší práce vychází, že muži mají zuby obecně větší. Stejné výsledky přináší ve své práci Al-Khatib a spol. pro populaci Malajců z jihovýchodní Asie [10] či Richardson a spol. pro populaci amerických černochů [11] a dále i Shaweesh u Jordánské populace [12]. Pro europoidní populaci, tedy pro soubor etnicky shodný se souborem této práce, výsledky platí také stejně, i když výsledky studie Dorise a kol. nebyly statisticky významné [13, 14, 15]. Naopak v práci Yuen a kol. nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi zuby mužů a žen. Tato studie se soustředila na populaci jižní Číny [16].
V literatuře se mnoho autorů zabývá vztahem velikosti horních a dolních zubů ve smyslu ověřování a zkoumání Boltonova indexu a jeho vztahu k malokluzím. Othman a Harradine [17] ve svém přehledovém článku na toto téma dospěli k závěru, že ačkoli byly zaznamenány některé statisticky významné rozdíly, zdá se, že pohlaví a rasová skupina nemají na Boltonovy poměry velikosti zubů klinicky významný vliv. Potvrdily se větší průměrné poměry u malokluze III. třídy. Jabri a kol. [18] v nedávné době prozkoumali publikace z let 1946 až 2018. Dospěli k závěrům, že přestože byly srovnávány poměry velikosti zubů a skupin malokluze (třídy I, II a III), mnoho badatelů nezaznamenalo žádný významný rozdíl. Ovšem upozorňují na fakt, že mezi těmito šetřeními je nedostatek údajů týkajících se zejména podskupin Angleovy klasifikace malokluze; proto k interpretaci této korelace doporučují další studie.
Ve studiích se modely zubů měří ručním nebo digitálním posuvným měřítkem na sádrovém modelu [5, 11, 15], nebo v současné době stále častěji virtuálně na virtuálním modelu [17, 19, 20]. Al-Khatib měřil modely tak, že modely nafotil a měření provedl na fotografiích [10]. V této práci jsme se rozhodli využít programu OrthoAnalyser verze 1.9.2.2, který dovoluje analýzu a diagnostiku trojrozměrných virtuálních modelů. Přesnost programu a jeho měření neovlivňuje přesnost měření oproti měření na modelech [21]. Obecně práce s digitálními modely je obdobně přesná jako práce s modely sádrovými [22, 23].
Závěr
Na základě výsledků naší studie můžeme konstatovat, že v naší populaci velikost prvního a druhého horního premoláru není stejná. Meziodistální šířka byla statisticky významně větší u prvního premoláru než u druhého, zatímco bukolingvální rozměr byl větší u druhého premoláru.
Potvrdili jsme, že muži mají větší zuby než ženy ve všech měřených rozměrech, tedy jak meziodistálním, tak bukolingválním.
Dle našich výsledků jsou u mužů II. skeletální třídy oba horní premoláry meziodistálně menší než u mužů I. a III. skeletální třídy.
Z této práce vyplývá, že při plánování ortodontické léčby je vhodné vždy změřit rozměry jednotlivých zubů a mít k dispozici výpočet Boltonova indexu.
Autoři nemají komerční, vlastnické nebo finanční zájmy na produktech nebo společnostech popsaných v tomto textu.
Introduction
The size of premolars represents an important anatomical feature that is formed during an individual development and affected by genetics and environment [1]. Premolars size, position and relationship to other teeth affect considerably resulting static and dynamic occlusion. Though in practice first and second premolars are often considered as the teeth of the same size and morphology, the reality is rather different. The teeth differ both in mesiodistal and buccolinual dimension [2]. The different morphology and size of premolars result in facts that are crucial for precise orthodontic diagnosis, treatment plans and stable results of therapy. Significant difference in mesiodistal dimension of the teeth in an individual may lead to unsatisfactory results of orthodontic therapy manifested by residual gaps or inaccurate occlusion. Differences in buccolingual dimension, specifically in premolar area, may result in an inaccurate alignment of marginal ridges. Such results would not meet the 6 keys to occlusion and ABO criteria [3, 4].
The aim of the presented work was to establish whether there is a difference between the size of anatomical crowns of upper first and second premolars in mesiodistal and buccolingual dimension, and to assess the differences according to patient’s sex and skeletal classes. A similar study was carried out in Turkey [5], focused on the Turkish population, and dealt with the relationship between mesiodistal dimension of the teeth and patients sex and skeletal class. In our work we address the correlation between sex and skeletal classes and the teeth size in our population.
Material and method
The sample of Czech patients’ models was drawn from the Department of Orthodontics, Clinic of Stomatology, University Hospital Motol. The non-randomized retrospective study involved 152 cast models of the maxilla made between the years 2018 and 2021. The models were made as a part of the initial orthodontic documentation.
The models were made according to standard rules. An appropriate size of impression tray was chosen. We used disposable plastic ready-made impression trays (DuraLock® PLUS, Ortho Technology, USA). The impression was prepared with alginate impression material Orthoprint (Zhermack, Italy). After the impression was made we prepared bite register with wax plate in centric occlusion. The impressions were then used to make cast models of stone plaster, with ground bases.
Each model was accompanied with OPG and cephalometric picture made on the same day as the model. Radiographs were made to serve as the bases for establishing treatment plans in individual patients.
The models included in the study met the following criteria:
• All 4 upper premolars are erupted.
• Models are taken prior to any orthodontic treatment.
• Erupted first permanent molars, dental class of molars agrees with the skeletal class according to WITS.
• Upper first molars, premolars and canines are intact, without carious lesions, fillings, fractures and prosthetic treatment.
• A patient is a member of the Czech population.
The models with the following parameters were excluded:
• A patient has missing tooth or teeth.
• Teeth with fillings, after stripping, with considerable abrasion, caries, fracture, or after prosthetic treatment.
• Teeth with enamel defect, hypoplastic teeth.
• Dental arch with supernumerary teeth (one or more).
• Premolars with expressed rotation or crowding preventing accurate measurrement.
• Models with apparent errors in premolar area – bubbles, chipped plaster.
152 models met the entry criteria – 81 females and 71 males. At the time of the model making the oldest patient was 22.3 years, the youngest one 11.2 years. The sample was divided into three groups according to skeletal class established by WITS. Class I (WITS = –2 ± 2) included 31 women and 20 men; Class II (WITS > 2) includeed 27 women and 23 men; Class III (WITS < –2) consisted of 23 women and 28 men. The data were processed in agreement with the Ethical Commission decision No. EK-973IGA 1.12/11 issued for the Clinic of Stomatology, University Hospital Motol.
Selected cast models were scanned by one person using the scanner iTero (iTero Element, Align Technology, Arizona, USA). The files obtained were stored in the data warehouse myitero.com (Align Technology, Arizona, USA), and consequently the resulting STL file was imported into the programme OrthoAnalyser version 1.9.2.2 (3Shape Ortho System, 3Shape A/S, Coppenhagen, Denmark) in which the measurements were performed.
The measurements were done by one and the same person. The parameters measured included upper first and second premolars in mesiodistal and buccolingual dimension, separately on the left and right side. Mesiodistal dimension of the crown is defined as the biggest horizontal mesiodistal width of the crown between mesial and distal contact surface. Buccolingual dimension of the crown is defined as the biggest horizontal buccooral width between the maximum bulge (height of crown’s contour) of the crown. We measured 608 teeth and 1216 parameters. We used the tool „caliper“ of OrthoAnalyzer version 1. 9. 2.2 (3Shape Ortho System, 3Shape A/S, Coppenhagen, Denmark) to simulate the measurement with a manual caliper. Each tooth was rotated into the view from occlusion, and the measured points were marked (Fig. 1, 2). The measured points were checked with rotation of 3D image (similarly to measurements in cast models). After the points were located, the measured values of mesiodistal and buccolingual dimension of first and second upper premolars were read.
The error of measurement (the difference between the actual value of the quality measured and the value established by measuring) was set. In 20 models measurements were repeated after 1 week. All measurements were performed with the accuracy of two decimal places of mm.
The results of measurements were recorded in the table in MS Excel 2016 (Microdoft, Richmond, USA) for statistical processing. The data were processed by Mgr. Kateřina Langová, Ph.D, Institute of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, with statistical software IBM SPSS Statistics for Windows (Version 23.0., Armonk, NY: IBM Corp.). Quantitative variables, i.e. marks with numerical value, were presented as mean values and standard deviations. Shapiro-Wilk tests of normality proved that the quantities have normal distribution. Parametric pair t-test was used to compare two dependent samples. One-factor ANOVA (analysis of variance) and Bonferroni post hoc tests were used to compare the differences in relationships between several groups. Two-factor ANOVA and Bonferroni post hoc tests were used to prove relationships of factors of skeletal class and sex and the parameters measured. All tests were performed at the level of statistical significance a = 0. 05. The results with p-value below 0.05 were considered statistically significant, in tables they are marked in red. Distribution of qualitative parameters were described with distribution charts.
Comparison of teeth size between skeletal classes was done using one-factor ANOVA, separately for women and men. This statistical method, known also as the analysis of variance, makes it possible to prove whether the values measured (teeth size in our case) are affected by a sign that is known (skeletal class in our case). Two-factor ANOVA was used to prove the relationship between sex and skeletal classes. Two-factor ANOVA is similar to the one-factor one. The difference is that we do not seek the influence of one known sign but two (skeletal class and sex in our case). In case significant differences were identified, Bonferroni post hoc tests of multiple comparison were used.
The calculation of error of measurement seeks differences between the values obtained by first measuring and those got in the second measuring. The differences were checked with Dahlberg formula. However, this method does not take into account the amount of the values measured, therefore, to compare accuracy of measurement in individual parameters it is more appropriate to use relative Dahlberg’s error. After multiplication by one hundred we get the result in per cent.
Dahlberg formula:
d = technical error of measurement
x1i = first value of measurement i
x2i = second (repeated) value of measurement of the same i
n = number of individuals measured
Relative Dahlberg error formula:
The rate of absolute concurrence between the first and control measurements was proved by the calculation of interclass correlation coefficient (ICC). The systemic error was proved with pair t-test.
Results
The results of measurements are presented in two parts. In the models that were measured twice (to determine the error of measurement) the mean value of the two measurements was used. Relative Dahlberg error was around 0.8 – the mesurement was accurate enough. Values of the inter-class correlation coefficient were within the interval of 0.926 – 0.986, which shows high consistency of measurements. The pair t-test did not identifie systemic error (p-values over 0.05). We can conclude that measurements were accurate enough, the errors are random and without significant tendency (i.e. the tendency to systemic error in any of the parameters).
Size of upper first and second premolars – comparison
We focused on the premolars size in mesiodistal and buccolingual dimension. First we examined the relationship between the size of first and second premolars in both dimensions, then we studied distribution of different values in men and women. The results of mesiodistal and buccolingual measurements in the whole sample and in men and women separately are given in Table 1.
The comparison of first and second premolars was performed with pair t-tests. The tests confirmed significantly bigger mesiodistal width of the tooth in first premolar (mean value = 6.68 mm) than in second premolar (mean value = 6.43 mm). On the contrary, the buccolingual parameter is significantly bigger in the second premolar (mean value = 9.67 mm) than in the first premolar (mean value = 9.48 mm). The results suggest that the size of first and second premolar is different.
In the sub-groups of men and women the pair t-tests confirmed the same tendency in different sizes as in the whole sample.
In men the tooth mesidistal width is significantly bigger in first premolars (mean value = 6.75 mm) than in second premolars (mean value = 6.49). On the contrary, the buccolingual parameter is significantly bigger in second premolars (mean value = 9.83 mm) than in first premolars (mean value = 9.65 mm).
In women the tooth mesidistal width is also significantly bigger in first premolars (mean value = 6.61 mm) than in second premolars (mean value = 6.38 mm). Again, the buccolingual parameter is significantly bigger in second premolars (mean value = 9.50 mm) than in first premolars (mean value = 9.34 mm).
The average size of teeth is bigger in men in all parameters measured, i.e. mesiodistal parameter in first premolars (men = 6.75 mm, women = 6.61 mm), as well as mesiodistal parameter in second premolars (men = 6.49 mm, women = 6.38 mm). The same applies to buccolingual parameter in first premolars (men = 9.65 mm, women = 9.34 mm) and in second premolars (men = 9.83 mm, women = 9.50 mm).
Further we dealt with the differences in size of first and second premolars and how frequent they are, i.e. we tried to establish the frequency of the differences. The differences between first and second upper premolars are calculated: the size of first premolar minus the size of second premolar. Positive difference means that first premolar is bigger than second premolar, negative vice versa.
For each parameter we established in how many per cent of the teeth pairs (first and second premolar of the same side in an individual) the first premolar is bigger than the second premolar. The results were recorded for the whole sample as well as for men and women separately.
The results of mesiodistal parameter distribution are presented in Table 2. In the whole sample, in 72 pairs of the teeth (23.7%) the mesiodistal width of second premolar was bigger than that of first premolar. In one case (0.33%) the difference was 1.4 mm, in 8 pairs (2.6%) it was between 0.5 and 1.0 mm, and in 63 teeth pairs (20.7%) the difference was up to 0.5 mm. In men, in 32 pairs of the teeth (22.5%) the mesiodistal width of second premolar was bigger than that of first premolar. In women, in 40 pairs of the teeth (24.7%) the mesiodistal width of second premolar was bigger than that of first premolar.
The results for buccolingual parameter distribution are given in Table 3. In the whole sample, in 212 pairs of the teeth (69.7%) the buccolingual parameter of second premolar was bigger than that of first premolar. In men, in 100 pairs of the teeth (70.4%) the buccolingual parameter of second premolar was bigger than that of first premolar. In women, in 112 pairs of the teeth (69.1%) the buccolingual parameter of second premolar was bigger than that of first premolar.
The table 3 also suggests that in 92 pairs of the teeth the second premolar is smaller in buccolingual dimension than first premolar, i.e. 30.26% (the sum of cases where x > 0.0, i.e. 81 + 11 = 92). In men, in 42 pairs of the teeth (40 + 2 = 42) second premolar is smaller in buccolingual dimension that first premolar, i.e. 29.58%. In women, in 50 pairs of the teeth (41 + 9 = 50) second premolar is smaller in buccolingual dimension than first premolar, i.e. 30.86%.
Teeth size related to skeletal classes and sex – comparison
In the second part we focused on the correlation of the teeth size and skeletal classes and sex. We worked with the same sample and used the same values measured (Table 4).
One-factor ANOVA and Bonferroni post hoc tests of multiple comparison proved that in men with skeletal class II there is significantly smaller mesiodistal width in both first and second premolars (mean value = 6.54, and 6.31 mm, respectively) than in men with skeletal class II (mean values = 6.86 and 6.58 mm), and than in men with skeletal class III (mean values = 6.85 and 6.56 mm) (Table 5). We did not find other statistically significant differences in the teeth sizes between individual skeletal classes. Graphic representation of the relationships between skeletal classes, sex and the teeth size for first premolar (Fig. 3) and second premolar (Fig. 4) was done with bar charts representing mean values with error line segments representing standard deviations.
The two-factor ANOVA confirmed that men have significantly bigger parameters of teeth than women, and that there is a correlation between mesiodistal and buccolingual width of first and second premolars and skeletal classes. Individuals with skeletal class II have smaller mesiodistal width of both first and second premolars than people with skeletal class I and III.
However, the mutual interaction between sex and skeletal class is not statistically significant. Only in mesiodistal parameter of first premolar the significance is lower (p = 0.092), i.e. we can see the tendency – in men the differences between skeletal classes are more significant than in women.
Discussion
The aim of the presented study was to determine and specify the differences in the size of upper premolars, and look at their correlation with sex and skeletal classes. We worked with the hypothesis stating that the size of upper second premolars is related to skeletal classes according to WITS, and that this relationship is valid for one or both sexes.
At the beginning of the 20th centrury G.V.Black [2] wrote about average parameters of teeth: the average mesiodistal width of first premolar = 7.2 mm, of second premolar = 6.8 mm; the average buccolingual width of first premolar = 9.1, and of second premolar = 8. 8. The values do not agree with our measurements (average mesiodistal width of first premolar = 6.68 mm, of second premolar = 6.43 mm; average buccolingual parameter of first premolar = 9.48, of second premolar = 9.67). However, we agree with G.V.Black in two aspects. First, the premolars have different values in both parameters. Second, first premolar is bigger in mesiodistal dimension. We also agree in mean values of differences. In 72% of measurements the difference between mesiodistal parameter of first and second premolar was not over 0.5 mm. On the contrary, in buccolingual parameter second upper premolars are bigger. Similarly to mesiodistal measurements, in three fourths of measurements (76%) the difference was less than 0.5 mm. According to G.V.Black, second premolars are smaller in buccolingual dimension by 0.3 mm [2].
In the textbooks by Jansová and Eber Pre-clinical stomatology [6] or by Nelson Dental Anatomy, Physiology, and Occlusion [7] first and second premolars are considered the same with regard to their size. Both books give mesiodistal width of 7.0 mm, and buccolingual width of 9.0 mm for both premolars. The measurements are given with the accuracy of one tenth of millimeter, however, the author of the presented work believes these are rather arithmetic rounds to complete millimeters. In such case we could say that first and second premolars are of the same size. However, when we work with tenths of millimeters (as in our study) the teeth are of different size. This is important especially when planning orthodontic extractions. We have to be aware of the different mesiodistal dimension of premolars crowns, as in case of significantly small premolar there may be diasthemas/gaps left at the end of the therapy.
The further factor monitored by our work was the frequency of differences in buccolingual dimension of premolars. Our study concluded that about one third of second premolars is smaller than first premolars (30.26% for the whole sample, 29.58% for men, 30.86% for women). The results agree with those cited in the book by McLauglin, Bennet and Trevisi Systemized Orthodontic Treatment Mechanics [8] – about one fifth of second premolars is smaller in buccolingual dimension. The authors of the book mentioned recommend to keep in the orthodontic practice brackets for these smaller premolars with the base lower by 0.5 mm in order to achieve more accurate alignment of approximal crests (flexions of the 1st order). The frequency of differences over 0.5 mm observed in our work is quite sporadic. Second premolars smaller by more than 0.5 mm are found only in 3.62% of the whole sample. In men this difference is found in only 1.41%, in women in 5.56%. Even if we examined how many premolars are smaller than their adjacent premolars (no matter which one is bigger or smaller), the result would differ in only a small number of per cent. In individuals with significant discrepancy in the size of premolars the therapy with fixed appliance could use brackets with a higher basis. However, our results suggest the use of these brackets would be less frequent than stated in the book Systemized Orthodontic Treatment Mechanics [8].
The last part of our work focused on the correlation between mesiodistal parameters of the teeth and skeletal classes. We worked separately with male and female patients. Skeletal classes were divided according to WITS so that we could compare our outcomes with those given in the study by Malkoç [5]. Our results show that in men with skeletal class II both premolars are smaller in mesiodistal parameter than in men with skeletal class I and III. However, the relationship between sex and skeletal classes did not prove as statistically significant. This is quite contrary to the results cited by Malkoç [5] – statistically significant differences were found in men for upper first premolars, and in women for both first and second upper premolars. Malkoç found stitistically significant differences, and he also states that premolars are bigger in skeletal class II in comparison to classes I and III. Whether such different results are due to a different sample of population – Turkish – is a question. The same question tried to answer Strujic et al. [9]. They examined mesiodistal parameters of the teeth in relation to skeletal classes defined according to ANB. The result shows tendency to bigger maxillary teeth in skeletal class II, while in class III the mandibular teeth are bigger.
When we compare men and women we can see that, in general, men have bigger teeth. The same results are found in the work by Al-Khatib et al. for the population of Malays from the south-east Asia [10] or by Richardson et al. for Afroamericans [11], and by Shaweesh who worked with population of Jordanians [12]. For Europoid population, i.e. for the population that is also object of our work, the results are the same, though the results of the study by Doris et al. were not statistically significant [13,14,15]. On the contrary, Yuen et al. did not find statistically significant differences between the teeth of men and women. The study focused on the population of South China [16].
A lot of authors deal with the relationship between the size of maxillary and mandibular teeth, they verify and examine Bolton’s index and its correlation with malocclusions. Othman and Harradine [17] in their review arrived at the conclusion that though some statistically significant differences were recorded, it seems that sex and ethnic origin do not have clinically significant impact on Bolton’s index. Higher average relationships were confirmed in skeletal class III. Recently, Jabri et al. [18] reviewed the literature published between the years 1946 and 2018. They concluded that though relationships of teeth size and skeletal classes (I,II and III) were compared, a number of researchers did not find any significant difference. However, they point out the fact that there is a lack of data especially in subgroups of Angle’s classification of malocclusion. Therefore, to interpret this correlation, the authors recommend other studies.
In the research papers, the models of dentition are measured with manual or digital callipers in cast models [5, 11, 15]; nowadays, virtual models are used more and more often [17, 19, 20]. Al-Khatib photographed the models first and measured the parameters in the photographs [10]. We used the software OrthoAnalyser, version 1.9.2.2 enabling analysis and diagnostics of 3D virtual models. The programme accuracy and its measurement do not affect the accuracy of measurement in comparison with measurement done in models [21]. In general, the work with digital models is as accurate as the work with cast models [22, 23].
Conclusion
The results of our study show that in our population first and second upper premolars differ in their size. Mesiodistal width was significantly bigger in first premolar, buccolingual in second premolar.
Our work confirmed that teeth of men are bigger in all parameters measured than the teeth of women.
Our results suggest that in men with skeletal class II both upper premolars are smaller in mesiodistal parameter than in men with skeletal class I and III.
We can conclude that in planning of orthodontic treatment it is appropriate to measure the parameters of individual teeth and work with Bolton’s index.
Authors have no commercial, proprietary or financial interests in products or companies mentioned in the article.
Obr. 1 / Fig. 1
Měření meziodistálního rozměru horních premolárů, A – okluzní pohled, B – naklonění obrazu, C – vestibulární pohled / Measurement of mesiodistal dimension of upper premolars, A – occlusal view, B – tilting of an image, C – vestibular view
Obr. 2 / Fig. 2
Měření bukolingválního rozměru horních premolárů, A – okluzní pohled, B – naklonění obrazu, C – vestibulární pohled / Measurement of buccolingual dimension of upper premolars, A – occlusal view, B – tilting of an image, C – vestibular view
Tab. 1 / Tab. 1
Meziodistální a bukolingvální rozměr prvního a druhého premoláru v celém souboru a při rozdělení pohlaví jedinců / Mesiodistal and buccolingual dimension of first and second premolars in the whole sample, and in men and women separately
n – počet zubů, number of teeth, SD – směrodatná odchylka, standard deviation, CV - variační koeficient, coefficient of variation, p-hodnota párového t-testu je u všech měření < 0,0001
Tab. 2 / Tab. 2
Rozdíl meziodistální velikosti prvního a druhého premoláru (první premolár mínus druhý premolár) v celém souboru a při rozdělení pohlaví jedinců / The difference in mesiodistal parameter of first and second premolars (first premolar minus second premolar) in the whole sample, and in men and women separately.
„x“ značí rozdíl spadající do prezentovaného intervalu
Tab. 3 / Tab. 3
Rozdíl bukolingvální velikosti prvního a druhého premoláru (první premolár mínus druhý premolár) v celém souboru a při rozdělení pohlaví jedinců / The difference in buccolingual parameter of first and second premolars (first premolar minus second premolar) in the whole sample, and in men and women separately.
„x“ značí rozdíl spadající do prezentovaného intervalu, „x“ – difference in presented interval
Tab. 4 / Tab. 4
Průměr a směrodatná odchylka (SD) dle pohlaví a tříd, výsledky jednofaktorové a dvoufaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) /Mean value and standard deviation (SD) according to sex and skeletal class; the results of one-factor and two-factor analysis of variance (ANOVA).
Červeně zvýrazněny statisticky významné výsledky, statistically significant results are in red
Tab. 5 / Tab. 5
Mnohonásobné porovnání u jednofaktorové analýzy ANOVA pro muže / Multiple comparison in one-factor analysis of variance (ANOVA) for men
Obr. 3 / Fig. 3
Meziodistální a bukolingvální šířky prvního horního premoláru podle pohlaví a skeletálních tříd / Mesiodistal and buccolingual width of first upper premolar according to sex and skeletal class
Obr. 4 / Fig. 4
Meziodistální a bukolingvální šířky druhého horního premoláru podle pohlaví a skeletálních tříd / Mesiodistal and buccolingual width of second upper premolar according to sex and skeletal class
Literatura / References
1. Townsend G, Bockmann M, Hughes T, Brook A. Genetic, environmental and epigenetic influences on variation in human tooth number, size and shape. Odontology [Internet]. 2012 Jan [cited 2022 Feb 5];100(1):1–9. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/22139304/ doi: 10.1007/s10266-011-0052-z
2. Black GV. Descriptive anatomy of the human teeth [Internet]. 2nd ed. Wilmington Dental Manufacturing Co. Philadelphia; 1892. 161 p. Available from: https://collections.nlm.nih.gov/catalog/nlm:nlmuid-67610310R-bk
3. Bennett JC, McLaughlin RP. Orthodontic management of the dentition with the preadjusted appliance. Mosby Ltd.; 2002. 388 p.
4. Casko JS, Vaden JL, Kokich VG, Damone J, James RD, Cangialosi TJ, et al. Objective grading system for dental casts and panoramic radiographs. American Board of Orthodontics. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1998;114(5):589–99.doi: 10.1016/S0889-5406(98)70179-9.
5. Malkoç S, Başçiftçi FA, Nur M, Çatalbaş B. Maxillary and mandibular mesiodistal tooth sizes among different malocclusions in a sample of the Turkish population. Eur. J. Orthodont. [Internet]. 2011 Oct [cited 2021 Nov 24];33(5):592–6. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21097991/ doi: 10.1093/ejo/cjq111.
6. Jansová K, Eber M. Preklinická stomatologie: I. část - morfologická. 2nd ed. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Plackého; 1996. 72 p.
7. Nelson S. Dental Anatomy, Physiology, and occlusion. 11th ed. Elsevier; 2019. 336 p.
8. McLaughlin RP, Bennett JC, Trevisi H. Systemized orthodontic treatment mechanics. Edinburgh: Mosby Inc.; 2001. 324 p.
9. Strujic M, Anić-Milošević S, Meštrović S, Šlaj M. Tooth size discrepancy in orthodontic patients among different malocclusion groups. Eur. J. Orthodont. [Internet]. 2009 Dec [cited 2021 Nov 29];31(6):584–9. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/19339673/ doi: 10.1093/ejo/cjp013.
10. Al-Khatib A, Rajion ZA, Masudi SM, Hassan R, Anderson PJ, Townsend GC. Tooth size and dental arch dimensions: a stereophotogrammetric study in Southeast Asian Malays. Orthodont. Craniofac. Res. [Internet]. 2011 Nov [cited 2021 Nov 29];14(4):243–53. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/22008304/ doi: 10.1111/j.1601-6343.2011.01529.x.
11. Richardson ER, Malhotra SK. Mesiodistal crown dimension of the permanent dentition of American Negroes. Amer. J. Orthodont. [Internet]. 1975 [cited 2021 Nov 29];68(2):157–64. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/1056704/- doi: 10.1016/0002-9416(75)90204-3.
12. Shaweesh AI. Mesiodistal and faciolingual diameters of the permanent teeth in a Jordanian population. Arch. Oral Biol. [Internet]. 2017 Jan 1 [cited 2021 Nov 29];73:253–8. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/27810383/ doi: 10.1016/j.archoralbio.2016.10.026.
13. Doris JM, Bernard BW, Kuftinec MM. A biometric study of tooth size and dental crowding. Amer. J. Orthodont. [Internet]. 1981 [cited 2021 Nov 29];79(3):326–36. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/6938140/ doi: 10.1016/0002-9416(81)90080-4.
14. Arya BS, Savara BS, Thomas D, Clarkson Q. Relation of sex and occlusion to mesiodistal tooth size. Amer J. Orthodont. [Internet]. 1974 [cited 2021 Nov 29];66(5):479–86. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/4621246/ doi: 10.1016/0002-9416(74)90109-2.
15. Laino A, Quaremba G, Paduano S, Stanzione S. Prevalence of tooth-size discrepancy among different malocclusion groups. Prog. Orthodont. [Internet]. 2003 [cited 2021 Nov 29];4:37–44. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/12887578/ doi: 10.1034/j.1600-9975.2002.02035.x.
16. Yuen KKW, So LLY, Tang ELK. Mesiodistal crown diameters of the primary and permanent teeth in southern Chinese--a longitudinal study. Eur. J. Orthodont. [Internet]. 1997 [cited 2021 Nov 28];19(6):721–31. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/9458605/ doi: 10.1093/ejo/19.6.721.
17. Othman SA, Harradine NWT. Tooth-size discrepancy and Bolton’s ratios: a literature review. J. Orthodont. [Internet]. 2006 Mar [cited 2021 Nov 30];33(1):45–51. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/16514133/ doi: 10.1179/146531205225021384.
18. Jabri MA, Wu S, Zhang Y, Ma J, Wang L. A review on comparison of tooth size discrepancies among Angle’s class I, II, and III malocclusion: Is there a significance? J Contemp Dent Pract [Internet]. 2019 [cited 2021 Nov 30];20(8):994–9. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/31797860/ doi: 10.5005/jp-journals-10024-2615.
19. Dindaroğlu F, Duran GS, Aras I. Three-dimensional evaluation of morphologic tooth symmetry in various malocclusions. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2016;150(3):459–66. doi: 10.1016/j.ajodo.2016.04.017.
20. Leonardi R, Lo Giudice A, Rugeri M, Muraglie S, Cordasco G, Barbato E. Three-dimensional evaluation on digital casts of maxillary palatal size and morphology in patients with functional posterior crossbite. Eur. J. Orthodont. [Internet]. 2018 Sep 28 [cited 2022 Mar 24];40(5):556–62. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/29474543/ doi: 10.1093/ejo/cjx103.
21. Camardella LT, Breuning H, Vilella O de V. Are there differences between comparison methods used to evaluate the accuracy and reliability of digital models? Dental Press J. Orthodont. [Internet]. 2017 Jan 1 [cited 2022 Jun 11];22(1):65–74. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/28444012/ doi: 10.1590/2177-6709.22.1.065-074.oar.
22. Grünheid T, Patel N, De Felippe NL, Wey A, Gaillard PR, Larson BE. Accuracy, reproducibility, and time efficiency of dental measurements using different technologies. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. [Internet]. 2014 Feb [cited 2022 Mar 24];145(2):157–64. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/24485729/ doi: 10.1016/j.ajodo.2013.10.012.
23. Wan Hassan WN, Othman SA, Chan CS, Ahmad R, Ali SNA, Abd Rohim A. Assessing agreement in measurements of orthodontic study models: Digital caliper on plaster models vs 3-dimensional software on models scanned by structured-light scanner. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. [Internet]. 2016 Nov 1 [cited 2022 Mar 24];150(5):886–95. Available from: https://pubmed-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.is.cuni.cz/27871715/ doi: 10.1016/j.ajodo.2016.04.021.
MDDr. Lenka Kratochvílová
Ortodontické oddělení
Stomatologická klinika dětí a dospělých
2. lékařská fakulta UK a FN Motol
V Úvalu 84, 130 06 Praha 5